Únor 2011

Obsession 55.

27. února 2011 v 16:51 | _Teri_ |  Obssesion
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne

BILL

Když vyjedu z města, vjedu přímo do hor. Je tu spoustu klikatých cestiček, ze kterých nelze kamkoli odbočit a tak si cestu zkrátit. Musíme to prostě projet. Navíc, slunce pořád pálí jako o život a tady je to ještě horší. Tom jenom tak seděl, blízko u okna a ruku měl napůl z auta. Hrál si prsty ve větru a na tváři mu hrál malý úsměv. A za to jsem byl rád. Usmíval se. To mě naplňovalo pocitem štěstí. Jeli jsme nejméně tři hodiny. Zdálo se to být skoro až nekonečné. Už jsem si začal i pobrukovat nějakou písničku, protože jsem pořád jel okolo hor. Všude samá hora.
Najednou si Tom plesknul do kolen.
"To je nápad!"
"Eh, nápad? Jaký?" kouknu se na něj a dál se pak věnuji cestě.
"Zazpíváme si!"
"Tak začni, já se připojím," zasměju se. Tom chvíli očividně přemýšlel, až zvesela začal:
"I'm staring at a broken door,
There's nothing left here anymore.
My room is cold,
It's making me insane."
Se smíchem jsem se k němu připojil. Když jsme šli na refrén, oba jsme zesílili.
"Running through the monsoon, beyond the world..." Tom se rozesmál a začal skoro křičet. Smál jsem se s ním, ale dál jsem zpíval. Nakonec do mě šťouchnul a políbil mě s úsměvem na tvář.

"Ty začneš zpívat. Zpíváš úžasně!" pochválím ho a usměju se.
"Budu zpívat jedině tobě," řekne s úsměvem.
"Tak to beru," řeknu a pohladím ho po stehně. Položí svoji ruku na moji a jen mě začne hladit po prstech.

Obsession 54.

24. února 2011 v 17:21 | _Teri_ |  Obssesion
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne
BILL

Tom si zapálil a dál tam jen tak seděl na kapotě. Vystoupil jsem tedy také a šel k němu. Jen se na mě krátce podíval, otřel si oči a zas začal pozorovat beton pod nohama.
"Povídej klidně dál," pošeptám.
"Chtěl jsi zastavit, tak jsem zastavil..."
"Nechci, aby ses nervoval a rozčiloval v autě, to v žádném případě. Máš mi k tomu, co jsi říkal, ještě co říct?" Jen zavrtěl hlavou, že ne. I přesto po chvíli ale promluvil.
"Ty bys nechtěl dítě...?" zeptá se tiše.
"Tome, chtěl. Ale i když to teď bude znít příšerně… Tobě bych dal přednost."
"Ale..." nadechne se a zas jen vydechne a pusu zavře.
"Já vím, že toužíš po dítěti. Vím to, i když jsi to nikdy třeba nedal znát. A já ti to jen plně schvaluji. Chci, abys měl rodinu a byl šťastný," pohladím ho po rameně. "Nezlobím se, naopak." Držím v sobě slzy, musím to udržet. Tohle myslím naprosto upřímně.
"Hm..." hlesnul jen a koukal do země.
"Jen mi narovinu řekni, jestli chceš konec. Jestli chceš, abychom si užili společně tuhle dovolenou a pak se vrátili domů... jako bratři, dvojčata."
"Sakra, Bille!" zvýší na mě zoufale hlas.
"Ne, nekřič," chytnu ho za ruku a stisknu. "Jen ti to nechci dál ztěžovat. Nechci si hrát na to, že je vše v pořádku. Chci udělat to, co pro tebe bude nejlepší."

Obsession 53.

21. února 2011 v 17:59 | _Teri_ |  Obssesion
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne


BILL

Vyčerpalo mě to, bylo to dokonalé, výborné. Sice na velmi špatném místě, ale i tak to stálo za to. Stejně... bylo to snad poprvé, co jsem se udělal díky tomu, jak na mě přirážel. Nejen díky tomu, že mě honil. A to mě těšilo. S ním je to milování dokonalé vždy.
Asi po hodině jsem se probudil. Nevěděl jsem pomalu, která bije, ale byl jsem celkem odpočatý. Protáhnul jsem se a kouknul se na Toma. Je tak soustředěný. Miluju to na něm. Je vážný a je nehorázně sexy. Zvlášť, když se mu z toho udělá taková jemná vráska na čele.
"Ahm, asi jsem usnul, že?" pousměju se a prohrábnu si vlasy. "Kde už jsme?" zeptám se hned na to.
"Uhm... někde v poušti," pokrčí rameny.
"To jsem zjistil taky," zasměju se tiše a kouknu se na hodinky. "Budeme ještě stavit, nebo myslíš, že tam dnes už dojedeme? Myslím, co se přespání týká."
"No... dnes určitě dojedeme do nejbližšího města, do Kanabu. A tam přespíme. Zítra projedeme celý Grand Canyon," pousměje se. "A stavit budu tak... za půl hodinky. Buď v Bunkervillu nebo v Mesquitu."
"Wow," usměju se. "Dobře. A proč budeme teď stavit? Chceš si odpočinout? Nemám řídit?"
"Chce se mi chcát,"  ušklíbne se.
"Jo, aha," zasměju se. "No tak to bychom opravdu zastavit měli," řeknu s úšklebkem.
"Yeah," kývne. "A jak se princezna vyspinkala?" začne hned rýpat.

Pozastavení

18. února 2011 v 17:12 | _Teri_ |  Other
billy <3
Ahojky moje twincestní dušičky,
jak jste si už zřejmě přečetli v názvu článku.. blog pozastavuji. Bude to na dobu neurčitou. Nedá se tomu možná ani říci "pozastavení".
Povídka Obsession bude přidána vždy ve stejném termínu, jako tomu bylo do teď. Pokud se mi naskytne čas, hodím sem i něco víc, ale toho času teď bylo a je opravdu minimum, navíc ani není moc nálada abych se přiznala.
Omlouvám se. Doufám, že tohle všechno vám co nejdřívě zase vynahradím.
Děkuju za to, že mě stále navštěvujete, ale komentáře k povídce nejsou a trápí mě to.. pokud máte aspoň trošičku co říct, procvičte si prsty a napište mi sem vám názor :)
Děkuju vám :) přeju vám příjemný víkend a snad brzo...
Teri :)

Obsession 52.

18. února 2011 v 17:03 | _Teri_ |  Obssesion
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne


TOM

Bylo něco kolem poledne, sluníčko bylo opravdu vysoko a pálilo až to bylo k neuvěření. Okna jsme měli stažená, klimatizace byla zapnutá a i tak tu bylo dost horko. Kolem byla samá poušť a hory. Naprostá pustina. Aut jezdilo taky minimálně. Bill se lehce nakláněl z okna a se zavřenýma očima se slunil. Vítr mu foukal do vlasů a očividně si to užíval. Když jsem se ale na něj podíval teď, hlavu měl trošku popadlou a přišlo mi, že snad spí.
"Billy?" řeknu tiše a pohladím ho opatrně po stehně, kdyby náhodou opravdu spal, nerad bych ho vzbudil.
"Mhh," zabručel jen slabě a pomalu pootočil hlavu a otevřel oči. "Já jsem asi usnul," šeptne.
"Jo," pousměju se a pohladím ho po ruce. "Nechtěl jsem tě vzbudit, promiň."
"Ne, to je dobře. Teď bych spát neměl. Měl bych tě udržovat, abys ty neusnul, a ne sám chrápat," narovná se.
"Prosím tě, jsem vyspalý až až," zasměju se a přivinu si ho k sobě. "Myslel jsem spíš, jestli už nemáš hlad. Brzy bychom měli dojet do nějakého města, tak bychom se stavili u McDonald's. Co ty na to?"
"No, to je dobrý nápad," usměje se a pohladí mě po ruce.
"A chtěl by sis tam sednout, nebo jenom do auta? Možná bychom si mohli trochu protáhnout nohy, co," hladím ho po paži, jak mám ruku kolem jeho ramen.
"Posadíme se tam," usměje se. "Prospěje to hlavně tobě." Eh?
"Proč mně?" udivím se.
"Ty řídíš," usměje se. "Potřebuješ si odpočinout."
"Ále, nedělej si o mě pořád takový starosti. Jsem v pohodě, opravdu," usměju se a políbím ho na čelo, přičemž nespouštím oči z dálnice před sebou.
"Musím si dělat starosti. Prostě je o tebe mám, záleží mi na tobě," začne mě hladit po ruce.
"Jsi sladkej," zasměju se tiše a přitisknu si ho k sobě ještě víc.

Obsession 51.

16. února 2011 v 17:44 | _Teri_ |  Obssesion
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne

TOM

Probudilo mě, jak se mi hýbala postel pod tělem. Ježiš, co ten šváb zas dělá. Zabručím a otočím se. Uslyším Billův hlas. Bill se převaloval a trhal se sebou, pořád naříkal a říkal něco jako: "Ne, nech mě."
Otevřu jedno oko a chvíli ho pozoruji. Je celý zkroucený a kryje si obličej. Mám dnes chuť být škodolibý. Pořád naříká, prosí a začíná tiše plakat. Vyhrabu se z peřiny, protřu si oči a sednu si nad něj. Pro sebe napočítám do tří a hlasitě mu tlesknu přímo před obličejem. Bill sebou cukne a prudce otevře oči. Haha. Koukne se na mě a pak si oči trošku promne.
"Mm, Tome," řekne jenom rozespale.
"Dobré ráno. Co se ti prosím tě zdálo, žes tak fňukal?" zeptám se se zájmem. Určitě se mu zdál tvrdej sex. Jak mu ho cpu pořádně do zadku. Ohh…

"Ránko," brebtne a otře si obličej. "Já nevím, někdo mě honil a pak bil. Viděl jsem zase jeho obličej," řekne znepokojeně. To tu dlouho nebylo. Stáhnu obočí a nakrčím nos.
"Neboj se. Ten magor už to vzdal. Jsem tu jenom já a ty. Jsme ve Vegas a pojedeme do Grand Canyonu," řeknu s úsměvem, abych mu zlepšil aspoň trošku náladu.
"Já vím. Byl to jen hloupej sen. Promiň mi, že jsem tě vzbudil," protáhne se. Podivím se.
"Jak víš, že jsi mě vzbudil?" pozvednu nechápavě obočí.
"No, myslím si to," šeptne.
"Proč si to myslíš?" zeptám se. Oh, miluju hru na "proč".
"Protože jsem asi byl moc hlasitý a probudilo tě to. Tak jsem si myslel, že jsem tě vzbudil." Hm a na co se teď zeptat. Zas mi zkazil hru, sakra. Usilovně se zamračím, jak přemýšlím, čeho se v té větě chytit. Po chvíli mě to napadne.


Obsession 50.

11. února 2011 v 19:42 | _Teri_ |  Obssesion
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne


BILL

Bylo něco kolem jedné  ráno a nás konečně přivítala velká tabule s nápisem - Las Vegas.
"Wow a jsme tady," usměju se na Toma sladce a pohladím ho po stehně. "Abych ti pravdu řekl, myslel jsem, že sem dojedeme o dost později."
"To jen proto, že jsi nesledoval můj tachometr," rozesměje se a zakroutí krkem, jako by ho snad taky bolel.
"Radši," řeknu se smíchem. "Bolí tě za krkem?" Že bychom si snad prohodili místo a v hotelu role?
"Trochu už jo. Najdi tam nějakej úžasnej hotel," mrkne na mě a kývne směrem ke GPS.
"Předem máš slíbenou masáž," mrknu. Začnu hledat. Po chvilce najdu jeden opravdu luxusní hotel, který vypadá opravdu nádherně jak zvenku, tak i zevnitř.
"Jestli tohle nebereš, tak nevím," zasměju se a přečtu mu o tom ještě pár věcí a ukážu mu to.
"Tropicana Las Vegas?" zasměje se. "Zní to dobře, i vypadá. Proč ne," přikývne.

"OK," nastavím GPS tak, aby nás dovedla přímo před hotel a dám ji zase na své místo. Tom jel velkými osvětlenými ulicemi a viděl jsem, jak se nadšeně  usmíval. Miluji tenhle jeho úsměv. Všude bylo vše osvícené. Téměř v každé ulici bylo kasino a nebo nějaký pochybný bar, ale vypadalo to vše dobře. Mělo to nějakou úroveň. Jednoduše Las Vegas, město snů. Kdyby bylo víc času, tuším, že by to tu Tom chtěl kompletně celé projít.
"Tak, líbí?" zasměju se.
"Dokonalý!" zajásá vesele a zas mi položí ruku na stehno.
"Až pojedeme zpátky, mohli bychom se tu zastavit znovu. Když ovšem budeš chtít," navrhnu a chytnu ho za tu ruku. Jemně prstem začnu zkoumat každičký jeho prst a nehty.
"Pokud budeš taky chtít," usměje se a raději mi prsty proplete. Nemá rád, když něco na něm zkoumám. Jen se nad tím tiše zasměju.
"Klidně," pronesu s úsměvem.
"Dobře. Zajdeme do kasina a já určitě vyhraju," řekne sebejistě. "A víš proč?" Do kasina? Blázen.
"Ne, pověz."
"Protože mám tebe. Takže musím být dítě štěstěny," zasměje se. "A pak ti koupím celý Vegas." Zajedu mu rukou za krk a jemně ho tam pohladím a promačkám.
"Ty jsi ale blázínek," zasměju se. "Nechci Vegas. Chci jen, abys byl ty spokojený," vyřknu své přání.
"V tom případě bys měl být ten nejšťastnější člověk pod sluncem, jestli je to tvé jediné přání," usměje se.

Obsession 49.

9. února 2011 v 17:09 | _Teri_ |  Obssesion
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne



BILL

Na silnici byl celkem klid a byl jsem za to rád. Neměl jsem rád tyhle daleké cesty, navíc když byly nějak rušné a byl špatný provoz.
Pořád mi hlavou vrtalo, nad čím ten můj bráška přemýšlel v té restauraci. Sice řekl, že je vše v pořádku, ale vím, že o něčem přemýšlel. Byl naprosto mimo svět. Myšlenkami někde jinde. Každopádně, tahat to z něj by nemělo cenu, nechtěl jsem rozebírat něco, co by ho pak třeba trápilo ještě víc. Ale chci vědět, čím se trápí. Není mi to jedno. Všechny starosti, radosti, problémy ale i příjemné okamžiky chci sdílet plně s ním.
Po další hodině cesty se mi potvrdil můj problém, moje záda. Myslel jsem, že zešílím. Záda mě bolela dost šíleným způsobem. Krční páteř  mě bolela tak, že mi ta bolest vystřelovala až do hlavy. Snažil jsem se nějak pohodlně usadit, ale moc to nešlo. Bolelo mě to, i kdybych se na tu hlavu snad postavil.

"Měl jsi naprostou pravdu," snažím se si křupnout krk.
"...vždycky mám pravdu, ale s čím konkrétně?" podívá se na mě. Samozřejmě, náš chytrolínek.
"Ty záda," povzdechnu si.
"Bolí...?"
"To je slabé slovo."
"Tak... mám-mám zastavit?" narovná se.
"Ne, to rozhodně ne. Asi si jen hodně položím sedadlo, můžu?" Raději se zeptám, než abych udělal opět nějakou chybu. Je to přece jeho Audinka.
"Jasně, že jo. Klidně si lehni... Ale jestli potřebuješ, tak zastavím a udělám ti masáž," zakření se, ale i přesto poznám, že si dělá starosti.
"Díky," usměju se a sedadlo si sklopím až na doraz, že ležím. "Ne, nezastavuj. Přejde to. Kdyžtak si od tebe nechám líbit masáž v hotelu. Ale teď jeď," zavřu oči. Mám pocit, že mi ta hlava praskne. "Víš... mně to vystřeluje až do hlavy a já potřebuju, aby ta bolest hlavy přestala. Víš, co se mnou dělá bolest hlavy," podotknu. Vždy jsem tuhle bolest špatně snášel.

Obsession 48.

5. února 2011 v 16:20 | _Teri_ |  Obssesion
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne


TOM

Jeli jsme a jeli. Slunce pomalu klesalo a začaly se tvořit červánky. Všechno bylo hezky zbarvené do červena, růžova a oranžova. Hory byly krásně osvícené. Zahlédl jsem značku oznamující, že bude brzy odpočívadlo. Jakmile jsem ho uviděl, napřímil jsem se.
"Brzdi, brzdi… Jeď tam..." ukážu prstem. Bill jen kývnul a poslechnul mě. Sjel na odpočívadlo a zastavil. Rychle jsem se odpoutal a vystoupil. Opřel jsem se o auto a začal nadšeně pozorovat hory. Po chvilce ke mně došel i Bill a díval se na tu krásu společně se mnou. Pohoří a kopce byly krásně osvíceny a všechna okolní krajina byla v nádechu do oranžova a růžova.


Obsession 47.

2. února 2011 v 18:44 | _Teri_ |  Obssesion
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne
TOM

Motali jsme se kolem Phoenixu a já nevěděl, kudy mám vyjet. A GPS jako by snad zmagořilo.
"Tak kam mám jet?" řeknu už vynervovaně Billovi. Bill se na mě podíval, pak na moji GPS a s klidem řekl: "Nevím, nekontroluju cestu."
"Jsi spolujezdec, tak bys mi měl trochu pomoct," zasyčím a prudce přibrzdím, protože mi tam vjede nějaký pitomec z vedlejšího pruhu.
"Ty čůráku, neposral ses náhodou?!" zahulákám a zatroubím. Kretén jeden!
"Uklidni se, prosím," řekne Bill tiše a nahne se k GPS. "Řekl jsi to správně. Jsem jen spolujezdec, mám se kochat krajinou," rejpne si. Už na něj něco chci zakřičet, ale něco na GPS namačká. "Ehm, měl jsi to trošku přehozený," odkašle si a zase se usadí.
"Ne, nic tam nemám kurva přehozenýho! Nevíš, co bych tam asi tak měl přehozený?!" dám blinkr a zajedu ke krajnici. Vztekle se nahnu k GPS a začnu si prohlížet mapu. Zjistím, že jsem měl zadanou vedlejší silnici a ne dálnici a Bill ji nastavil správně. Krátce se na něj podívám. Ani nedutá a radši kouká do země. Vydechnu a opřu se do sedadla. Podívám se do zpětného zrcátka a vrátím se do pruhu. Najedu na desátou směrem k Los Angeles. Bill opravdu neřekne radši ani slovo. Vidí, jak jsem naštvaný. Obvykle v autě nekouřím, ale teď to potřebuji. Stáhnu si okno a zapnu zapalovač, aby se nahřál. Zatím si vyndám cigaretu, přičemž se snažím vnímat i cestu. Když zapalovač vyskočí s tím, že ho můžu použít, zapálím si a zas ho zamáčknu. Nasaji do sebe nikotin a klidněji už to vyfouknu z okna.