Prosinec 2010

Obsession 37.

31. prosince 2010 v 19:22 | _Teri_ |  Obssesion
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne

BILL

Po sprše. Tak trošku svěží se vrátím k Tomovi.
"Tak, zahřál jsi mi ten pelíšek?" šeptnu a usměju se na něj, jakmile k němu dojdu. Hned si vlezu pod peřinu.
"Jo," pousměje se. Leží schoulený na boku a pozoruje mě.
"Děje se něco?" zeptám se jej. Nechci mu to říkat, ale jestli se zeptá... asi budu muset.
"Ne," zavrtí hlavou a přivine si mě k sobě tak, aby mě zezadu mohl obejmout, což ihned i udělá.
"Počkej," řeknu a lehnu si k němu tak, abych se hlavně neopíral o ten zadek, "tak je to dobré," usměju se.
"...dobře," šeptne a s překvapující opatrností mě obejme paží kolem hrudníku. Ucítím, jak si hlavu položí hned vedle mé. Rty přitiskne k mému ramenu a pohladí mě. Je tak opatrný. Jen mám strach, aby tohle vše nebyla jedna velká milosrdná lež.
"Líbilo se ti to, Tomi?" řeknu po chvíli ticha, "pravdu," podotknu.
"Líbilo," řekne polohlasně a přivine si mě k sobě o něco víc. Proč jsem z téhle odpovědi nervózní a nějak mi tu něco nesedí?

"Jsi unavený?" pohladím ho po ruce.
"Jo... Jo, asi jsem..." zašeptá.
"Asi? Tome, co se děje?" Tak tohle se mi nelíbí už vůbec. Zkazil jsem to tím krvácením, určitě ano.
"Co by se mělo dít?" podiví se.
"Udělal jsem něco špatně?" sklopím oči. Ucítím, jak se nadzvedne na loktu.
"Co bys měl udělat špatně, Bille? Ty jsi udělal všechno dokonale," pohladí mě dlaní po paži.
"No, já bych podle tvého výrazu a chování neřekl, ale dobře." Nechci vůbec kazit tenhle okamžik, ale nedalo mi to prostě se nezeptat.
"Jenom jsem zpocenej a trochu zmatenej. Dojdu se vysprchovat, dobře?" políbí mě na tvář a odkope ze sebe peřinu.
"Dobře," pošeptám a uhnu mu, aby se odkryl. Když odejde do sprchy, nahlas oddechnu a překroutím se na druhý bok.

Obsession 36. (2/2)

28. prosince 2010 v 18:00 | _Teri_ |  Obssesion
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne


TOM

Pomalu polibky vyjedu k Billově čelisti, pak na tvář a vpiju se mu do rtů. Začnu je pomalu a jemně líbat. Vezmu ho do náruče, načež ho položím na záda a přitisknu se k němu. Natisknu své nahé tělo k jeho horké pokožce a vydechnu. Bill mě instinktivně obejme nohama kolem boků, a tak si mě k sobě víc přitiskne. Oplácí mi to. Líbá mě tak opatrně a pomalu. Zvláštní, že najednou nemám ten pocit, co dřív. Nechci na něj skočit, vrazit do něj ptáka a vošukat ho. Chci ho líbat a laskat, chci ho hladit, držet v náručí a milovat se s ním. Těším se na ten okamžik, kdy se staneme jedním tělem a budu se snažit, aby dosáhl vrcholu. Ne, abych se já udělal. Tome, Tome, ty se opravdu měníš.

Stále ho jen líbám a hladím. Krev mi rychle koluje celým tělem a cítím mravenčení až v prstech u nohou. V podbřišku mě příjemně šimrá a já si nepřeji najednou nic jiného, než aby to nikdy nepřestalo. Dlaněmi a bříšky prstů hladím jeho štíhlé tělo, jeho sametovou horkou pokožku a lehce se třu pánví o jeho rozkrok. Sem tam tiše vzdychne a zakňučí. Oči má zavřené a vychutnává si to očividně stejně jako já.

"Jsi tak nádhernej," zašeptám rozněžněle do jeho ouška a hravě mu skousnu ušní lalůček.
"Mm, ty taky. Dotýkej se mě, prosím," zaprosí. Jako bych to snad nedělal. Dlaní mu vyjedu po boku na žebra a zajedu pod něj. Přizvednu ho, natisknu na sebe a posadím nás. Sevřu jeho křehké tělo v náručí a začnu ho intenzivněji líbat. Cítím, jak rychle mu buší srdíčko. Pořád mi to tak oplácí, jak jen může. Ani se nesnaží nadechnout. Jazykem objedu jeho měkké rty, až zajedu mezi ně, projedu mezi zoubky a vyhledám si jeho jazyk. Začnu ho něžně líbat a pomalu proplétat naše jazyky.

Obsession 36. (1/2)

25. prosince 2010 v 19:16 | _Teri_ |  Obssesion
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne


BILL

Pořád nemůžu uvěřit tomu, co jsem se před chvílí dozvěděl. Co mi ten andílek sdělil. Jak moc se mi svěřil a vyznal mi svoje city. Kéž by si uměl představit, jak moc to pro mě znamená. Moje veškeré myšlenky jsem věnoval momentálně už jen jemu. Ten telefonát v baru, jako by se mi vykouřil z hlavy, jako by snad ani nikdo nevolal. Teď je tu ON a nikdo jiný. Jen on a já... my. To on je ten jediný, kdo mě dělá šťastným. On je jediný důvod, proč se ráno probudit, a dokonce s úsměvem na tváři. On je důvod proč jít spát a těšit se na ráno, protože dnes už vím, že se probudím po jeho boku. On je pro mě vším. Miluju tenhle život. Protože můj život je on. A vždy bude.

Jakmile jsem si trošku prosušil vlasy ručníkem, docupital jsem jen v županu k sobě do ložnice. Vzal si čisté boxerky a s ručníkem i županem jsem se vrátil do koupelny. Co když na to už zapomněl nebo nechce? Co když se mu budu nutit?
Tom už byl totiž dávno hotový, já si myl ještě vlasy. V rychlosti jsem si vyčistil zuby, navoněl se a šel jen v boxerkách k němu. Zaklepal jsem na pootevřené dveře a nakouknul dovnitř.

"Smím?" zeptám se s lehkým úsměvem na tváři.
"Jasně," usměje se a opře se na loktech. Když mi dá souhlas, zavřu za sebou dveře a jdu pomalu k němu. Posadím se na postel a usměju se.
"Co budeme zítra dělat?" zeptám se informačně. Jak trapný okamžik.
"Co budeš chtít. Možná bychom mohli vyrazit do Grand Canyonu nebo se konečně pořádně kouknout po městě, hm," usměje se a pomalu se přesune do sedu.
"Zítra bych volil město," protáhnu se. "Ale tak, dohodneme se zítra. Jak se nám bude chtít. Vždyť jsme na dovolené."
"Přesně tak. Třeba budeme líný jako prasata a budeme se celý den vyčerpaně válet v posteli, co," zasměje se a přileze až ke mně.
"Mhhm, to ale není vůbec špatný nápad," pousměju se a dolezu k němu taky.
"Hlavní je, že budeme spolu, ne?" zaculí se a obejme mě kolem pasu.
"Přesně tak," opřu se o něj. Asi jsem se dočista zbláznil. Ale co když pro něj nejsem dost přitažlivý?


Štědrovečerní večeře

24. prosince 2010 v 14:24 | _Teri_ |  Manips
Také si takhle představujete večeři při Štědrém dnu u bratrů Kaulitzových?
Já tedy ano :)
Monica to vystihla dokonale! Je rozkošné, jak už je Bill nedočkavý a Tom to protahuje a stále se v jídle přehrabuje xDD

by Monica


                                                        >> imagebam.com

Merry Xmass!

24. prosince 2010 v 14:00 | _Teri_ |  Other
merry xmass


Moje drahé twincestní dušičky,
vám všem chci popřát krásné prožití svátků vánočních, hodně pohody, dárečků pod stromečkem...
Do Nového roku hlavně hodně zdraví, štěstí, lásky, úspěchů a splněných přání.
A samozřejmě nových twincestních nápadů, obrázků.. však to znáte :) rozvíjejte dál svou fantazii a užívejte si téhle dvojice i v roce 2011! :)
Teri

Obsession 35.

22. prosince 2010 v 17:42 | _Teri_ |  Obssesion
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne


TOM

"Bille, neboj se. Nikde tady určitě není," snažím se ho uklidnit a hladím ho po zádech. Ještě pozorněji si prohlížím lidi v klubu, než předtím.
"Ale ví, co mám na sobě. Přesně mi to řekl a to okolo... Je tak nechutný, Tome," pošeptá a přitiskne se ke mně. "Půjdeme na hotel, tam budeme jen my…"
"Možná nás sledoval nebo jsme se s ním minuli někde na ulici. To přece nutně neznamená, že je tady," šeptám mu do ucha a snažím se ho uklidnit lehkým pohupováním.
"Asi... asi jo," oddechne, "stejně jsi chtěl jít. Půjdeme?" zvedne pomalu hlavu.
"Jo, pojď. Jen zaplatím Amy a půjdeme. Zamkneme se v pokoji a budeme jenom spolu, ano?" zašeptám mu do ucha a jemně ho na něj políbím tak, aby to nikdo neviděl.
"Dobře," trošku se usměje a jde za mnou. Dojdeme k baru, kde stojí Amy a kouká na nás.

"Je všechno v pořádku?"
"No… vlastně ani ne, ale to je dlouhý příběh. Už půjdeme, stavíme se tu třeba jindy," řeknu a podám jí peníze. Sice nemám v plánu sem někdy ještě jít, protože se ho bojím vytáhnout i na ulici, ale…
"Oh… no… tak dobře. Každopádně jsem vás ráda viděla a tebe poznala, Bille," pousměje se a starostlivě si ho prohlédne.
"Děkuju, i já tebe, Amy. Určitě se tu ještě objevíme, než odletíme. Teda spíš... pokusíme se o to," usměje se na ni vděčně Bill.
"Tak ahoj."
"Ahoj," rozloučíme se a pomalu odejdeme. Vyjdeme před klub a já vezmu Billa za ruku. Přivinu si ho co nejblíž k boku. Je mi jedno, jestli nás někdo uvidí nebo něco řekne. Vážně už mi to začíná být fuk.
"Jdeme," řekne a rozejde se celkem rychlým krokem.
"Musíš se celou dobu držet u mě a všechno bude okay," řeknu mu a celou cestu se pro jistotu ohlížím a hlídám naše okolí.

Obsession 34.

19. prosince 2010 v 16:27 | _Teri_ |  Obssesion
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne


TOM

"Páni. Jsme tu sami," podivím se při večeři. Napiji se vína a rozhlédnu se po restauraci. Moc hostů tu v hotelu není, ale nestává se, aby nikdo nebyl na večeři. Zamračeně se podívám na hodinky. Je teprve půl deváté.
"To je divné," povzdechne si Bill a otočí se, aby se podíval do prostoru jako já.
"Ne, že by mi to vadilo," zasměju se. "Ale je to každopádně zvláštní."
"No, asi tak nějak," usměje se a napije se. Kývnu a chvilku mlčím, jenom ho z pod řas sleduji. Koukne se na mě, pozvedne obočí.

"Děje se něco?"
"…ne," zaculím se. Už vím, co mu udělám za překvápko.
"Dobře," řekne s úsměvem. Dál se na něj tak potutelně culím a piju. Čekám, jestli ještě bude jíst, abychom mohli jít.
Po chvíli Bill odstrčí trošku talíř stranou a usměje se. "Už nemůžu."
"Dobře. Takže můžeme jít?" pousměju se.
"Ano," kývne. Odšoupnu se, zvednu se, a když Bill taky, vezmu ho za ruku. Držet ho za ruku můžu před lidmi i jako brácha, no ne? Navíc tu nikdo není.

"Tady bychom… neměli," podotkne.
"Vadí ti to?" pousměju se.
"No, mně ne."
"Tak v čem je problém?" otevřu mu s úsměvem dveře, aby mohl první projít, přičemž ho stále držím za ruku.
"V tom, že jsi říkal, že bychom to dělat neměli," zasměje se.
"Jen tě držím za ruku. To můžu přece i jako brácha," dám mu se smíchem ruku tedy kolem ramen.
"Ty můžeš i víc," zasměje se. "Kam vůbec jdeme?"
"Chci se zeptat na recepci, proč je tu tak prázdno. Tak pojď," přivinu si ho blíž k sobě.
"Dobře. Ale podle mě ti to stejně nesdělí nebo ti neřeknou pravdu," uculí se.
"A ty seš mi nějakej chytrolínek," dám mu se smíchem pusu.
"Pojď, vědátore," usměje se. Dojdeme na recepci.

Obsession 33.

16. prosince 2010 v 18:50 | _Teri_ |  Obssesion
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne


BILL

Ani zvuk dveří mě neprobudil. Spíš jsem byl trošku omámený. Ten alkohol z večera, ty prášky a to všechno. Nevnímal jsem to. Ruka mi pořád slabě krvácela. To je tak, když idiot rozbije skleničku a potom ve spánku mačká a sahá po střepech.
Uslyším nějakou slabou ránu a taky, jak se otevírají dveře od koupelny.
"...Bille?" zaslechnu, ale dál ležím. Spíš jsem to slyšel tak, jako by se mi to zdálo.
"Bille!" ozve se hlasitěji a někdo se mnou zatřese. Začnu tiše plakat a pak otevřu oči. Chvilku jen vyděšeně koukám a pak se začnu zvedat.
"Tome," zašeptám.
"Není ti nic? Krvácíš,"  řekne nedůvěřivě. Chvíli si ho prohlížím. To se mi snad jenom zdá.
"Ne... ne, pane bože, co se ti stalo? Co ti udělal?" řeknu hned a začnu se zvedat. Tom ustoupí.
"Nikdo mi nic neudělal," povzdechne a odvrátí ode mě pohled. Dojde k lékárničce a otevře ji, "mám zavolat někoho, kdo ti ošetří tu ruku nebo... ti postačím já?" řekne zvláštním tónem a stojí ke mně zády. Kouknu se na tu svojí ruku.  
"To nic není, to nech být,"  řeknu a otočím si ho na sebe, "zatraceně, máš rozseknutý obočí, ret, máš monokla, ale nic ti nikdo neudělal? Tome, co se stalo?" posadím ho na vanu a vyndám si potřebné věci z lékárničky ven. Jen si opláchnu ruce a začnu mu to bez jediného slova ošetřovat. Sice se zdráhá, ale dám mu ruce stranou a zalepím mu to obočí. Snad to nebude na šití.
"Au," sykne a cukne sebou. Pořád se tak divně mračí.
"Drž," šeptnu a dám mu na to desinfekci, "řekni mi prosím, kdes byl celou noc a co se ti stalo? Tome, já tu umíral strachy, ani jsem se ti nemohl dovolat," řeknu. Pán ještě bude nastrkovat prdel, ne? Chce, abych mu teď padnul kolem krku jen proto, že má rozbitou hubu? S tím ať nepočítá. Nezaslouží si to, když se mnou teď takhle jedná. Ani mně není zrovna nejlépe a už mu tady ošetřuju jeho ksicht.

Obsession 32.

15. prosince 2010 v 20:13 | _Teri_ |  Obssesion
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne


V tomto díle se vrátíme do toho večera, kdy se pohádali a Tom se málem spustil s Asiatkou na masáži. Tady máte i Billovy pocity a myšlenky. =)

BILL

Netrvalo to dlouho a zaslechl jsem prásknutí dveřmi. Odešel.
"Sakra!" křiknu sám pro sebe a dál sedím na zemi a opírám se zády o vanu. Opravdu mě nezajímalo, že jsem brečel jako malý děcko, tváře měl špinavé od šminek a oči rozmazané a červené.
Už  zase odešel, zase to vzdal. Já  vím, že asi nemohl nic dělat, když jsem se tady zamknul, ale odcházet nemusel. Opět utekl od problému. Občas mi to přišlo tak, jako by mu na mně vůbec už nezáleželo. Od té doby, co mezi námi něco začalo, si se mnou hrál. Vzal si mě, jen když potřeboval. A já se mu ještě nabízel a nechával jej. Lhal bych, kdybych jen pomyslel na to, že jsem to sám nechtěl. Chtěl, a víc než je zdrávo. Přímo jsem po tom toužil a lpěl na tom. Ale co je mi to teď platné? Teď, když se zase hádáme, když je pryč, a já jsem tu sám. Opět sám.  
Pořád musím vzpomínat na odpoledne. Když jsme jen leželi a jeho hlavička byla na mojí hrudi a poslouchal moje srdce. Srdce, které bije pro něj, a to už od té doby, co jsem přišel na svět. On byl, je a vždy bude důvod, pro který žiju. On moc dobře ví, že bez něj bych to nezvládnul. Nebyl bych to já. I předtím, než se mezi námi stalo cokoli víc, tomu tak bylo.

Dominant

11. prosince 2010 v 15:58 | _Teri_ |  Fan-art
...it's me ... the one who's dominant...
-> to je to, co mě napadlo, když jsem ten obrázek poprvé viděla.
Alleg se nechala inspirovat organizací PETA, pro kterou teď Kaulitzovi fotili :)
No, posuďte sami... jsem zvědavá, co při pohledu na tenhle skvost napadne vás :) napište mi to do komentářů :))
Více pod perexem :)

by Allegator


Obsession 31.

11. prosince 2010 v 15:52 | _Teri_ |  Obssesion
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne


TOM

Asi za dalších deset minut sem tiše přijde Bill. Posadí se na svoje lehátko, na kterém ještě před chvílí ležel a sleduje to. Ani si ho upřímně nevšimnu. Je teď vedlejší doplněk téhle místnosti, asi jako ten bambus támhle v rohu.
"Jak dlouho tu můžu být?" zamručím vzrušeně a trochu se prohnu.
"Jak dlouho budeš chtít, ale v tom případě půjdu dál sám," řekne tiše Bill a usměje se. Zpozorním. No, to nezní marně…
"Dobře, to zní docela dobře," vydechnu a zas se klidně položím.
"Máme zamluveno ještě víc, víš?" podotkne důrazněji. Nevšímám si jeho tónu.
"Mně se tu líbí… Moc líbí," usměju se zasněně. Slečna za mnou se zachichotá, nad čímž se usměju ještě víc.
"Tak tu klidně buď," usměje se Bill nuceně. "Mě čeká vířivka a kdo ví, co ještě," zasměje se. Vířivka? Tu mám i nahoře v koupelně. Na tu mě vážně nenalákáš.
"Okay, pak tě někde najdu," vydechnu a slečna mě pěkně popleská po zádech a pak zadku. Tiše zasténám. To je žůžo.
"Nemusíš," usměje se a tiše se zvedne. "Hezký zbytek večera." Opřu se na loktech a koukám za ním, jak odchází.
"Připadá mi, že váš bratr žárlí," šeptne mi ta holka.
"Taky mi to připadá. Ale on to přežije. Přece jen… tohle bylo překvapení pro mě. Jen pokračujte. Pěkně mě celýho projeďte," řeknu a ona se začne smát se mnou.

Po nějaké té čtvrt hodince se rozhodnu to ukončit. Cítím se celý rozlámaný. Musím se uvolnit ve vířivce.

Obsession 30.

8. prosince 2010 v 17:11 | _Teri_ |  Obssesion
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne


TOM

Zašel jsem si ještě  na skleničku do baru v hotelu, abych nechal Billa připravit nahoře v pokoji. Vážně by mě zajímalo, co ten malej šváb na mě zas přichystal. Už vidím, jak budeme mít někde nějakou romantickou procházku v parku a on mě tam bude oblejzat, někdo nás vyfotí a budeme v prdeli.
Úzkostlivě se mi stáhne žaludek a zakručí mi v něm, i když jsem jedl. Možná bych se měl jít ještě vysrat. Bůhvíco budu muset s ním absolvovat. Bože… Objednám si další sklenku whiskey, hodím to do sebe a po zaplacení se vydám do hotelové haly. Přivolám si výtah, nastoupím a jedu až nahoru do našeho patra. Poté, co si odemknu pokoj, nakouknu opatrně dovnitř.

"Bille?" zavolám po pokoji a zavřu za sebou. Jenom tak stojím a čekám, až se mě ujme. Nevím, kam mě hodlá vzít nebo jestli budeme tady. Nerad bych mu zkazil to překvapení. Těšil se na to jako malé dítě na Vánoce. Jo, to je celý Bill. Povzdechnu a netrpělivě přešlápnu.
"Bille!" zavolám hlasitěji.
"Joo, počkej," křikne po mně z koupelny. Po chvilce vyjde, perfektně nalíčený, upravený. Jenom na něj koukám. Tak teď sis, Bille, podepsal vstupenku do pekla. Vypadá fakt jak baba!
"Můžeme jít," řekne s úsměvem a vezme si jen tašku.
"…to jako nemůžu jít už do sprchy?" udivím se. Šel jsem sem s tím, že se osprchuju a vezmu si jiný oblečení, sakra!

Obsession 29.

4. prosince 2010 v 21:05 | _Teri_ |  Obssesion
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne

BILL

Po nějaké době  se konečně ozve tekoucí voda z koupelny. Tom se asi šel sprchovat. Snad našel tu snídani... A snad najde i mě. Když se voda vypne, nějakou dobu je všude ticho. Pak zahlédnu Tomovu siluetu, jak sem jde s talířem v ruce.
"Ahoj," usměje se. Trochu se usměju.
"Ahoj," odpovím mu. "Jak ses vyspal?"
"Hm... nic moc. Ještě bych spal," promne si oko a sedne si vedle mě, "díky za snídani," dá mi pusu na tvář.
"Není zač," řeknu suše. "Tak ještě spi."
"Ále... radši budu s tebou. Už jsi něco jedl?"
"Jo," usměju se slabě a odložím hrnek se zbytkem kávy na stůl. Tom přestane jíst a odloží talíř na stůl i se zbytkem jídla.
"Děje se něco?" pozoruje mě.
"Ne, co by se dělo. Papej, vždycky jsi to chtěl jíst, až budeme v Americe," pousměju se a sklopím hlavu.
"Proč mi lžeš?" obejme mě kolem pasu a přitáhne si mě až k sobě.
"Nelžu ti, přece se nic neděje. Jen..." oddechnu.
"...jen?" pozvedne obočí. Zhluboka se zase nadechnu a kouknu se někam, hlavně ne na něj.

"Mrzí mě, jak... jak se k sobě chováme."
"Chováme se, Bille, normálně. Nezačínej s tím zas," povzdechne.
"Promiň, mně to normální nepřijde. Ale nehodlám si kazit dovolenou a ani jedinou chvilku s tebou. Už ne. Odjeli jsme od jednoho problému a nehodlám se vracet k druhému," řeknu a pohladím ho po paži. Tom se zvedne a kousek poodejde, než se otočí.
"Co jsem udělal tentokrát?" zadívá se mi do očí.
"Neřekl jsem, že jsi něco udělal." ...takže je zaděláno na další hádku, super.
"Tak proč jsi došel k názoru, že se chováme... respektive jako vždycky chovám já divně?" povytáhne obočí.
"Řekl jsem, že se mi nelíbí, jak se k sobě chováme. Poukazuji na nás dva. Nejen na tebe, Tome," řeknu a stoupnu si taky.
"Nechci se pořád prostě jen dohadovat. A dost už. Hádáme se kvůli hlouposti. Radši mi řekni, jestli máš na dnešek nějaký plán...?" odvedu už řeč raději jinam.

Obsession 28.

1. prosince 2010 v 19:02 | _Teri_ |  Obssesion
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne


BILL

Nechám Toma vyřídit něco s kufry a poslíčky, ale jakmile poslíčci odejdou a Tom za nimi zabouchne dveře, jdu za ním.
"Budeme spát odděleně?" zeptám se tiše a opírám se při tom o futra dveří.
"No... já nevím," odpoví.
"Dobře," usměju se. Trošku mě tedy zaskočil, ale budiž. Pokud chce spát odděleně, nic proti tomu nemám.
"...asi jo, ne?" hodí si kufr na postel a otevře ho.
"Jo, klidně. Ale myslel jsem, že budeme spát u sebe, ale OK," usměju se. Snad si nemyslí, že budu dělat zklamaného? No to nebudu. Sice mě to žere už teď, ale nemůžu mu odporovat a v tomhle už vůbec ne. Nebudu mu přece rušit jeho spánek...
"...ok," kývne s úsměvem a dál klidně vybaluje. Vezmu si svůj kufr a jdu s ním vedle do ložnice. Sakra, tohle mi nedá spát. Položím ho ještě v obýváku a vrátím se.

"Proč chceš spát odděleně?" zeptám se narovinu. Ano, Bille, opět ses ponížil a opět jsi mu dal jasně znát, jak moc tě to sere. Jen tak dál. Oh, nejradši bych si nafackoval.
"To tys řekl, že budeme spát odděleně," pokrčí rameny.
"Já se tě zeptal," podotknu.
"Já neřekl, že budeme spát odděleně," podívá se na mě. Samozřejmě, teď bude házet vinu na mě a opět se bude snažit ze mě udělat idiota, i když to vlastně dělat ani nemusí. Ah, s ním to bude ještě hodně těžké, tím jsem si víc než jistý, ale i přesto… Miluju ho.