Leden 2008

,,Bojíme se o Tokio Hotel"

29. ledna 2008 v 17:16 | Teri Kaulitz Trümper :o* |  News
TOHLE SI PROSÍM PŘEČTĚTE, PROTOŽE JE TO ZAJÍMAVÝ A DŮLEŽITÝ PRO VŠECHNY FANYNKY TOKIO HOTEL, TAKY BYCH PROSILA, ABYSTE SE VYJADŘOVALI V KOMENTÁŘÍCH A ČLÁNKY KOPÍROVALI SE ZDROJEM : www.tokiohotel-susi.blog.cz
---
Jak už sami asi víte, Tokio hotel se chystají jet do Ameriky. Ale hodně lidí, včetně mě se o ně bojíme. Včera jsme o tom asi jako první diskutovali s Pájou v Praze - Vždyť si vezmětě, Beatles ( John Lenon ) , Metallica ( minimálně 2x se měnila skupina v obsazení, protože odešli 2 členi ), spousta jiných zvězd prostě... V Beatles a Metallice zabili lidi... V Metallice to byli asi 2 lidi, tuším v Beatles zemřel Lenon, protože ho zabili.
Bojíme se, že tyto časy nepominuly, že se něco podobného může stát i TH. Nechci nijak strašit, ale já mám o ně vážně strach.
Na jednu stranu jim to přeju, ale na druhou nechci, aby tam jezdili.
Přeju americkým fanouškům, aby kluky poznali, ale vážně se o ně bojím.

Wím... že to sem nepatří...

28. ledna 2008 v 15:31 | Teri Kaulitz Trümper :o* |  Other
Lidičky, sice wím, že tohle je blog o twincestu, ale jak mě znáte dáwám se i TH, ostatní wěci... ale! Tohle kdybych sem nedala, byla bych snad i blbá, já se prostě neudržim... kdo nemá rád a nebo dokonce nesnese gaye, ať si tohle raději nepouští. Ale na tomhle wideu je strašně krásně widět, jak se k sobě dokáží emo kluci a ještě k tomu gayowé nádherně a jemně chowat... kdo nechce, přejeďte tento článek a ani se ho newšímejte... ale, myslete si co chcete, ÚCHYL NEJSEM! Ale tohle je fakt dokonalý...

Lost brother -3.díl KONEC

24. ledna 2008 v 16:30 | Teri Kaulitz Trümper :o* |  Lost brother
( označte si text, psala jsem černě xD)
Teri ‎(21:31):
,,Tomeee" zasténal jsem, pořádně jsem si ani neuvědomoval co to děláme, ale bylo to krásný a strašně jsem to chtěl... chtěl jsem jeho....přitáhl jsem si ho k sobě a zasténal mu vzrušeně do ouška
Láska moje... * ‎(21:32):
bodalo mě to ve slabinách, ale hrozně.... ,,ježiši.." šeptl jsem tiše... po chvíli jsem se posunul zase tam dolu ,,co cítíš?" šeptl jsem tiše, přejížděl jsem mu po něm jemně rukou

Lost brother -2.díl

24. ledna 2008 v 16:28 | Teri Kaulitz Trümper :o* |  Lost brother
( označte si text, psala jsem černě)
Láska moje... * ‎(22:42):
otočil jsem se na něj zpátky... usmál jsem se ,,jo, proč ne?" usmál jsem se ještě víc

Lost brother -1.díl

24. ledna 2008 v 16:21 | Teri Kaulitz Trümper :o* |  Lost brother
( Omlouwám se, ale bohužel jsem na icq psala černě a není to teď widět, tag si prosím ten text označte a čtěte... fakt promiňte...)
Lost brother…
Teri ‎(22:13):
,,Billeeeee" slyšim řvát zase mámu z kuchyně ,,joooo" křiknu a jdu dolů, to je můj každej normální den, ne abych měl odpoledne klid i když jsou prázdky ale naopak... dojdu dolů
Láska moje... * ‎(22:14):
mamka mu začala vyprávět tu aférku semnou... že má dvojče, že jsem v děcáku, že tehdy neměli lehkou situaci, ale že jestli chci, tak si mě teď můžou vzít zpátky
Teri ‎(22:15):
,,mami, to... to nemyslíš vážně? jak jsi to mohla udělat...?! bože můj..." rozkřiknu se na ní
Láska moje... * ‎(22:15):
,,Bille, snaž se to pochopit, chtěla jsem vás oba uživit, ale to tehdy nešlo, co bys mi řekl, kdybych ti teď řekla, že tvoje dvojče umřelo kvůli tomu že nemělo nedostatek výživy? tohle pro něj bylo lepší.."
Teri ‎(22:16):
,,to je ale strašný.... jak se jmenuje...?" špitnu když se trošku uklidním
Láska moje... * ‎(22:16):
,,Tom.."
Teri ‎(22:16):
na tváři se mi vykouzlí úsměv... ,,mami, dělej, jdem do auta... já chci svýho bráchu mít doma.."
Láska moje... * ‎(22:18):
,,no jo.. jedeme..." usmála se a jeli.. Byl jsem zrovna u sebe v pokoji... ale hned jsem šel dolu... mezi kámoše a kámošky.. sedl jsem si jako jeden z posledních do gauče a kecali jsme. někdo ještě seděl na zemi
Teri ‎(22:19):
když jsme tam konečně dojeli, přišel na mě strach, dneska to pro mě byl dost velkej šok... ,,mami... já tam nemůžu" řeknu mámě ,,proč Bille?" řekne máma překvapeně ,,já se bojím.. co když mě bude nenávidět a nebude se se mnou snášet...?"
Láska moje... * ‎(22:20):
,,ale prosim tě. co jsem slyšela tak Tom je milující, ale praštěnej kluk.." řekla mamka a došli dovnitř..nějak jsme si jich nevšímali a dál kecali...ti lidi mluvili s naší ředitelkou... ,,Tome..pojď sem.." vykřikla najednou naše ředitelka, všichni se na ní koukli, ale nikdo se nezvedal..
Teri ‎(22:22):
byl jsem za mamkou a za tou ředitelkou, trošku za rohem, nechtěl jsem být vidět... měl jsem vážně strach....
Láska moje... * ‎(22:23):
,,Bille, kde seš?" řekla mamka a přitáhla Billa vedle sebe... ,,No... Tome...pojď...vstávej.." řekla mile ředitelka...koukl jsem se na všechno, co seděli vedle mě a u mě..a pomalu jsem se zvedl a šel jsem k nim
Teri ‎(22:24):
sklopil jsem hlavu ,,mami nech toho" řekl jsem mamce, nechtěl jsem se tam předvádět....
Láska moje... * ‎(22:25):
,,Bille uklidni se..je to tvůj brácha..koukni se na něj Bille.." šeptla mamka nějakýmu klukovi do ucha. divně jsem se na ně koukl ,ale pak jsem se otočil na naší ředitlku a usmál se ,,ehm..no?" zamutoval jsem
Teri ‎(22:26):
podíval jsem se na Toma a zůstal jsem se na něj díval, nejen že jsme byli skoro stejní ale byl nadpozemsky krásnej... nedalo se to ani popsat... ,,a-ahoj..." šeptl jsem tiše a vyklepaně...
Láska moje... * ‎(22:26):
otočil jsem se na toho kluka ,,ahoj" usmál jsem se a objal ho...
Teri ‎(22:27):
taky jsem ho objal, byl strašně hodnej, bylo to vidět... do očí mi vlítly slzy, když mě pustil utřel jsem si je, ale opatrně, byl jsem jako vždy namalovanej
Láska moje... * ‎(22:27):
,,děje se něco?" usmál jsem se a pohladil jsem ho po vlasech
Teri ‎(22:28):
,,to je v poho" usmál jsem se mile, nevěřil jsem tomu že to co jsem si vždycky tak přál je pravda, mít naprosto super brášku.... on je snad ze snu
Teri ‎(22:29):
,,kdo bulí" zasmál jsem se mile ,,těší mě..." špitl jsem ,,jsem Bill...."
podal jsem mu ruku
Láska moje... * ‎(22:30):
,,Tom, ne?" usmál jsem se a plácnul jsem si s nim ,,takhle se to u nás dělá.. jako pozdrav, že si plácnem.." usmál jsem se
Teri ‎(22:31):
,,promiň... " špitl jsem a plácnul jsem si s ním, bylo hned vidět jaký mezi sebou máme rozdíly... jsem víc uzavřenej a citlivej, ale on je plnej energie a je prostě cool..
Láska moje... * ‎(22:33):
,,jo..tak řeknete mi někdo, co jste vlastně..too..chtěli?" usmál jsem se a koukl jsem se na ředitelku ,,to je tvoje pravá máma a tohle je tvůj bráška, tvoje dvojče, abych byla přesnější.." řekla ředitelka...koukl jsem se na ní a pak na Billa... vzal jsem hned jeho ruku, začal jsem si jí měřit s tou dvojí, byly stejný, naše výšky taky, oči taky...pak jsem se otočil na kámoše, co tam pořád seděli ,,ježiši lidi já mám bráchu.." zakřičel jsem a běžel k nim...,,Billééééé.." zakřičel jsem po chvíli a běžel zase k němu, skočil jsem na něj... objal jsem ho nohama i rukama
Teri ‎(22:35):
začal jsem se smát a brečet radostí, pevně jsem ho chytil a držel ho u sebe, byl jsem strašně šťastnej ,,bráškoooooo" zakřičel jsem a objímal ho, máma vedle nás brečela radostí, bál jsem se že na ni Tom bude nějak špatně reagovat a na mě taky...
Láska moje... * ‎(22:36):
přitiskl jsem se k němu...po chvíli jsem se mu koukl do očí a dal mu dlouhou pusu na rty ,,ááááá já mám brášku, lidi on je živej....já tomu nevěřim.." usmál jsem se a ještě pevněji jsem ho objal
Teri ‎(22:37):
pusu jsem mu oplatil, a zase ho objal ,,Tome..." špitl jsem mu pak do ouška ,,jsem rád že tu jsi se mnou"
Láska moje... * ‎(22:37):
,,miluju tě bráško.." pošeptal jsem tiše a přitiskl se k němu ještě víc
Teri ‎(22:38):
no asi si mě oblíbil hned na začátku, ale určitě ne víc než já jeho... tiskl jsem se k němu, ani on to neudržel a plakal radostí
Láska moje... * ‎(22:40):
po chvíli jsem se na něj zase koukl a dal jsem mu další dlouhou pusu na rty.... --- o 2 měsíce později ---
Byl jsem už u nás doma. Mamka dneska nebyla doma... takže jsme byli doma jenom s Billem.. Bylo odpoledne a já jsem šel zrovna nahoru do pokoje, Bill šel dolu, potkali jsme se dole u schodů. Usmál jsem se na něj
Teri ‎(22:40):
,,jak ses na dnešek vyspal?" usmál jsem se
Láska moje... * ‎(22:41):
,,skvěle.." šeptl jsem a chtěl jsem jít dál
Teri ‎(22:41):
,,to jsem rád...nechceš si pokecat? jen tak..." chytl jsem ho jemně za ruku

Zase něco málo peprnějšího...

23. ledna 2008 v 15:44 | Teri Kaulitz Trümper :o* |  Manips
Tohle kdybych nedala pod perex... tag by mě rodiče dětí asi umlátili xD ne to byl wtip... xD

Ještě kouseeeek k soběěěě xD

23. ledna 2008 v 15:40 | Teri Kaulitz Trümper :o* |  Manips
OMG xD to je upe... rozkošný... se koukněte jak je to... wzrušující ale při tom tag jemný...

So sweet !

23. ledna 2008 v 15:37 | Teri Kaulitz Trümper :o* |  Manips
( omlouwám se, opět autora newyčtu jsem slepá xD)

Něco málo ostřejšího... ale fakt jako... krásný xD

23. ledna 2008 v 15:35 | Teri Kaulitz Trümper :o* |  Manips
Tohle jsou nádherný obrázky... ten kdo je umí udělat musí být šikownej a dost... radši to máte pod perexem...

Docela blbá nowinka... aspoň pro mě... x(

22. ledna 2008 v 17:24 | Teri Kaulitz Trümper :o* |  News
Ahojda... musím wám oznámit, že jsem opět nemocná, mám dost wysoký horečky, je mi blbě, tagže tady nebude moc nowých příspěwků... doufám, že se z toho brzy dostanu, a to nejen kwůli blogu, ale hlawně kwůli některým člowíčkům... tag se omlouwám, a slibuju, že wám to pak wynahradím...
čauLITZ T.K.T. xD

Das Lebenslicht - 2.díl

18. ledna 2008 v 16:50 | Teri Kaulitz Trümper :o* |  Das Lebenslicht
Das Lebenslicht
2. díl
Celý wíkend jsem prozvracela, bylo mi blbě… mamka bohužel musela jít do práce takže to se mnou doma přetrpěla Katy. W pondelí jsem šla do školy, musím to přežít… ,,Je ti blbě?" přišla za mnou Katy o přestáwce ,,ne je to dobrý, zázrak… ale musím se najíst, máme hlad" usmála jsem se a šla se najíst. S Katy jsme chodily na stejnou školu, byla to spojená škola se střední a zakladní, jedna z nejlepších škol w Berlíně… bylo to tam luxusní, to musím uznat. Když skončila přestáwka bylo mi líp jak o přestáwce, celou hodinu jsem byla w pohodě, až ke konci hodiny mě chytly křeče do břicha, ale dalo se to ještě wydržet.
Katy dneska měla do dwou ale já do čtyř. Když jsem wyšla jako jedna z posledních ze školy, Katy na mě čekala před hlawními dweřmi ,,co tu děláš ségra? Proč jsi nešla domů?" wykulila jsem na ní oči ,,no čekám na tebe přece, nemysli si že půjdeš sama domů, mám tě pod kontrolou." Zasmála se a šly jsme spolu domů.
Došly jsme spolu domů, cestou jsme se zastawily ještě na zmrzce… doma nikdo nebyl, tag jsem se šla učit a Katy taky. Wůbec mě to nebawilo, našprtala jsem se ten podělanej dějepis a šla ke Katy. ,,ještě se učíš?" ,,ne už ne, seru na to, nebawí mě to… a nawíc není to tag potřebný… jsi w pohodě?" zasmála jsem se na ní ,,neboj se, když mi bylo blbě tag ti řeknu ségra…" sedla jsem si k ní na postel…,,jasný… hej já stejně nemůžu uwěřit tomu že budu teta…" usmála se sladce Katy koukala na mé bříško které bylo ploché. ,,Já sena to maličký taky těšim, je to strašně krásnej pocit wědět že tady uwnitř máš takowý malinký stwořeníčko… ale jen se bojím abych ho dobře wychowala a bylo zdrawý a tag, prostě mám i strach…" ,,neboj se, wšechno bude dobrý… wšechno" řekla Katy a zakecaly jsme se o tom miminku a už jsme wybíraly jméno… ,,Katy, ještě na to mám skoro osm měsíců" zasmála jsem se když už jsme si diw newjely do wlasů… ,,no jo, když já se těšííííím" zasmála se.
Celej den byl w pohodě, wečer přišla mamka z práce, ani tak unawená nebyla, šla hned udělat wečeři. Musím uznat že za tu dobu co wí že jsem těhotná se ke mně chowá úplně jinak a ke Katy taky, wžíwá se zase do tý situace jako w ní byla ona. Starala se o nás ještě wíc, což už bylo fakt moc, chodila co nejdříw z práce… nenechala mě už nic dělat… prostě chtěla být babičkou.
Nawečeřily jsme se, popowídali jak mi je, co jsme zažily obě dwě we škole… oběma nám to we škole naštěstí šlo. Mamce jsme dělaly fakt jen radost…
,,Jdu si lehnout" řekla jsem když jsem wyšla ze sprchy a mamka s Katy seděly dole w obýwáku. ,,Jak chceš… není ti dobře?" zeptala se mamka ,,ne jsem w pohodě, jen jsem unawená… jsem jak praštěná do hlawy, nemám nějak náladu" řekla jsem ,,tak dobrou noc" řekly mi obě najednou ,,dobrou" šla jsem nahoru. Lehla jsem si a spala jako dudek…
--- o 3 měsíce později ---
Uběhly tři měsíce, už jsme se odstěhowali do Liepzigu, bylo tam nádherně, nejhorší bylo opustit naši školu, byly jsme tam obě zwyklé ale co, tady nám bude líp… w září máme začít obě chodit už na střední, Katy teda do prwáku já do druháku… obě jsme šli na ekonomku. Moc se nám tu líbilo, městečko bylo překrásné, nikoho jsme tu ještě neznaly… mamka si tu našla ihned práci, dělala sekretářku u nějakého podnikatele, ta práce obnášela sice dost starostí ale také dost peněz, které jsme potřebowali. Měli jsme sice menší wilu, ale zplácely jsme jí, stála docela dost peněz, ale byla krásná, welká… měla jsem překrásnej welkej pokojík. Prostě balada… abych nezapomněla, nechyběla welká zahrada a bazén… dooprawdy se mi tu líbilo, a nejen mě. Katy byla nadšená…
Do školy se nám sice nechtělo, ale zase poznáme nowé lidi…
S tím maličkým co w sobě nosím nebyl žádný problém, wše šlo jako po másle, chodila jsem k mamky gynekoložce, o té co jsem už říkala, byla perfektní a nawíc mi se wším pomáhala. Bříško mi ale nerostlo zatím jsem přobrala jen kilo, byla jsem pořád hubená. Pomalu jsme už kupowaly wěci pro to malé, zatím jen barwy neutrální, jelikož jsem si nenechala říct co to bude… postýlku jsem už ale měla a u sebe w pokoji samozřejmě… prostě wšechno už bylo připrawené na moje maličký.
Ještě pár dní a já s Katy budu muset do školy… obě jsme měly čím dál tím wětší strach, jak nás tu lidi wezmou… ale zatím jsme se seznámily jen s oprawdu super lidmi. Žilo se tu krásně i když to nebylo tag welké jako Berlín, to oprawdu ne… ale tady odsud už pryč nechci… mám takowý pocit, že práwě tady wše začíná…
pokráčko příště... xD
autor: Teri Kaulitz Trümper

New desing!!!!

18. ledna 2008 v 16:30 | Teri Kaulitz Trümper :o* |  News
Tágže, jak widíte mám neu desing... a to jen díky Angelce, který strašně moc děkuju, jelikož se mi strašně desing líbí... doufám že se bude líbit i wám...
Chtělo to změnu od toho srpna... tag mi prosím napište jak se wám neu desing líbí, budu ráda a ještě jednou: Angelkooo moooooooooooc děkujůůůů! =o*
Ter!nka

Twincest w monzunu... xD

17. ledna 2008 v 23:28 | Teri Kaulitz Trümper :o*
Jsem z toho děsně wytlemená, pls jukněte na to xD

Stardoll- konečně i Tom Kaulitz !

17. ledna 2008 v 18:27 | Teri Kaulitz Trümper :o* |  News
Tááágže, konečně jsem se dočkaly na stránce Stardoll wytwořili i Toma Kaulitze. Dáwám sem odkaz, tag si ho mazejte obléknout, jinak je tam i Bill a celý Tokio Hotel.

Nová kapitola- Láska

17. ledna 2008 v 18:15 | Teri Kaulitz Trümper :o* |  Nová kapitola- Láska
Nová kapitola- Láska
Teri ‎(22:09):
Seděl jsem na posteli, v ruce jako vždy papír a tužku a psal jsem...
Láska moje... =o* ‎(22:09):
přišel jsem zrovna domů. neměl jsem moc skvělou náladu...
Teri ‎(22:15):
,,hotovo" řekl jsem potichoučku nahlas,sice mi zase tekly slzy když jsem psal: Užíráš mi srdíčko, užíráš mi mysl, žít bez tebe to nemá smysl. Ty jsi má naděje, ty jsi můj pán,své srdíčko ti rád dám.Cítím jen bolest a žal, nikdo nevidí v mých očích ten velký klam.Zachraň mě, pomoz mi, prosím, uvnitř vyhořívám a do sebe čím dál tím víc uzavírám.Nic mi nepomůže, žiletka je málo ostrá, vlak se špatně rozjede,prášky špatně účinkují a moje srdce a mysl se pořád čím dál tím víc bojí.... nikdy tě nepřestanu milovat..... přečetl jsem si to po sobě a zase brečel
Láska moje... =o* ‎(22:16):
vešel jsem do jeho pokoje ,,jsem..jsem doma... kdybys něco chtěl.. jsem v pokoji.." řekl jsem smutně a šel jsem k sobě
Teri ‎(22:18):
,,Tome.." křikl jsem a utřel si rychle slzy ,,co je ti?"
Láska moje... =o* ‎(22:18):
,,mě? Nic...mám blbou náladu.." řekl jsem hnusně
Teri ‎(22:19):
,,že jsi tak smutnej" stačil jsem říct mezi dveřma
Láska moje... =o* ‎(22:19):
,,tobě do toho nic není.." zakřičel jsem na něj
Teri ‎(22:21):
,,fajn" řekl jsem, zašel jsem do pokoje a třísknul dveřma, už mě sral těma svejma náladama a hlavně jak se chová ke mě... tu básničku jsem dal pod postel do krabice kde bylo naprosto všechno co jsem kdy napsal... vše bylo jen pro jednu osobu... krabici jsem dal zase pod postel a šel k oknu, měl jsem vztek
Láska moje... =o* ‎(22:22):
rozrazil jsem dveře ,,uklidni se a nehraj si na důležitýho ty blbe.."
Teri ‎(22:22):
,,kdo si hraje na důležitýho? já teda ne..." řekl jsem a podíval se na něj... tohle mě dost bolelo u srdce
Láska moje... =o* ‎(22:23):
,,co si o sobě do prdele myslíš, sakra? Nekaž mi ještě ty náladu.."
Teri ‎(22:24):
,, nech toho, nemíním se s tebou zase hádat..." řekl jsem trošku víc nahlas
Láska moje... =o* ‎(22:25):
,,nekřič na mě do prdele..." vykřikl jsem na něj ,,už mě vážně sereš kurwa" křikl jsem a třískl jsem dveřma
Teri ‎(22:26):
,,vyliž mi už prdel! za všechno můžeš ty!" zakřičel jsem vzal jsem s brekem tu krabici pod postelí a třísknul s ní, všechno co v ní bylo se rozletělo po mém pokoji, tohle se dělo denně ale dnes už mě to dodělalo, sebral jsem se a šel jsem okamžitě pryč ,,blbečku!" křikl jsem ještě a třísknul dveřma a byl venku
Láska moje... =o* ‎(22:27):
vešel jsem tiše do jeho pokoje, vzal jsem pár papírů. přečetl jsem si to. Dohnalo mě to k slzám... vzal jsem mobil a hned jsem mu začal volat
Teri ‎(22:28):
byl jsem u staré továrny, nefungovala už dávno, chodil jsem tam když mi bylo nejhůř, zvonil mi mobil, podíval jsem se ubrečeně kdo to je a ani se toho nevšimnul, jen jsem brečel, nedokázal si představit co mi tohle dělá se srdcem... strašně to bolelo
Láska moje... =o* ‎(22:29):
nebral mi to. Vzal jsem si mobil do kapsy. říkával, že chodí k nějaký továrně a ta je tady jenom jedna.. vzal jsem si na sebe bundu a hned tam šel. Hledal jsem ho tam, pak jsem ho uviděl sedět na jedný trubce. Běžel jsem k němu ,,Bille.. Bille promiň mi to všechno" šeptl jsem s brekem a klekl jsem si
Teri ‎(22:30):
podíval jsem se mu do očí, pořád jsem brečel ,,ty už mě nech bejt..." šeptl jsem tiše...
Láska moje... =o* ‎(22:31):
vstal jsem ,,promiň..." šeptl jsem tiše a pohladil jsem ho po tváři, pak jsem se otočil a šel jsem pomalu pryč
Teri ‎(22:31):
když odcházel řekl jsem mu ,,myslíš si že stačí promiň?" rozbrečel jsem se ještě víc
Láska moje... =o* ‎(22:32):
,,nestačí..." šeptl jsem tiše, zastavil jsem se, ale neotáčel jsem se
Teri ‎(22:33):
,,tak se mi aspoň vysměj do očí, dělej... počítám s tím že sis to přečetl... "
Láska moje... =o* ‎(22:34):
otočil jsem se na něj ,, bylo to krásný" pošeptal jsem tiše a šel jsem zpátky k němu ,,bude ti stačit, když ti dám svoje srdce? Dělej si s ním, co chceš.."
Teri ‎(22:35):
,,tohle už hraj na někoho jinýho... Tome ty nechápeš jak moc tohle bolí... nikdy jsi to nezažil ale přál bych ti to na minutu abys to poznal... nezahrávej si se mnou..."
Láska moje... =o* ‎(22:36):
,,Bille...já si teď nehraju...vidíš snad na mých očích, že bych si hrál, když brečím?" řekl jsem smutně a mírně s ním zatřásl
Teri ‎(22:37):
podíval jsem se svýma ubrečenýma očima do těch jeho, vždycky jsem na jeho očích vše poznal ,,já .. já už nevím, já nevím co si myslet... asi si nehraješ ale... promiň mi to... můžu si za to sám..." šeptl jsem
Láska moje... =o* ‎(22:38):
,,tím, že ses do mě zamiloval? Bille, na tom není přece nic špatnýho.."
Teri ‎(22:39):
,,to neříkej... a ani to neopakuj... a už vůbec si to ty neber do hlavy.."
Láska moje... =o* ‎(22:39):
koukl jsem se na něj ,,ono...to snad nebylo o mě?"
Teri ‎(22:40):
,,to je jedno ne" řekl jsem ironicky ale pak jsem upřímně řekl ,,bylo... komu jinýmu asi... nikoho jinýho na světě nemiluju"
Láska moje... =o* ‎(22:41):
koukl jsem se mu do očí ,,já taky ne" pošeptal jsem a opatrně ho objal
Teri ‎(22:41):
,,Tome!" křikl jsem když to řekl ,,neříkej mi lži... prosím" špitl jsem a chvěl se
Láska moje... =o* ‎(22:42):
,,ale tohle není lež, tohle je pravda... krutá realita, kterou musíme jít dál. buď každý sám, nebo spolu.."
Teri ‎(22:44):
podíval jsem se mu do očí a brečel jsem stejně jako on ,,to mi chceš teď říct že ses do mě po deseti minutách zamiloval?" špitl jsem
Láska moje... =o* ‎(22:44):
,,nemiluju tě deset minut. Miluju tě celej svůj život, ale snažil jsem se to nepřístupností smazat..."
Teri ‎(22:45):
,,Tome, nech toho... tohle nejde..." šeptl jsem a sklopil hlavu
Láska moje... =o* ‎(22:46):
,,máš pravdu. Budu muset zapomenout...nadobro.." zašeptal jsem, pustil jsem ho, otočil jsem se a pomalými kroky jsem se vydal na neznámou trasu..
Teri ‎(22:47):
když tohle řekl, uvědomil jsem si že buď teď nebo už nikdy, rychle jsem vstal a doběhl za ním a chytl ho za ruku
Láska moje... =o* ‎(22:47):
zavřel jsem oči a zastavil jsem se, ale neotáčel jsem se
Teri ‎(22:48):
,,jestli to myslíš vážně a miluješ mě tak teď neodcházej"
Láska moje... =o* ‎(22:48):
zůstal jsem stát. Nikam jsem nešel...
Teri ‎(22:49):
,,a jestli si mě alespoň trošku vážíš a máš mě maličko rád tak se mi podívej do těch ubrečenejch očí...prosím" špitl jsem
Láska moje... =o* ‎(22:49):
otočil jsem se na něj a koukl jsem se mu do očí
Teri ‎(22:50):
,,miluju tě bráško, nikdy nezapomenu" špitl jsem a poprvé a zřejmě naposled za život jsem ho políbil
Láska moje... =o* ‎(22:51):
zavřel jsem oči... rukou jsem o pohladil opatrně po paži a pak si ho přitáhl k sobě...,,to já tebe přece taky miluju...lásko.." dokončil jsem tohle nekonečný trápení a začal novou kapïtolu - láska...

Je to jenom písnička... Teri ! by Ivetka

17. ledna 2008 v 18:07 | Teri Kaulitz Trümper :o* |  Je to jenom písnička... Teri !

( moje pozn.: ff by Ivetka-Ivetko, strašně moc děkuju, jsi zlatíčko… je to nádherný… =o* )

Je to jenom jedna písnička…Teri!
moje pozn. : Tahle povídka je pro Terezku, slibovala jsem ti jí už dlouho, dneska jsem jí konečně dokončila, doufám, že sklidí úspěch aspoň u tebe :-)
---
Je to jenom jedna písnička…Teri!
,,Nesnáším je…a s ním zpívat rozhodně nebudu.." malá a na pohled křehká černovláska křičela snad na míle daleko, když se dozvěděla, že má zpívat svou nejoblíbenější písničku, kterou si připravila na školní akademii, s bývalým žákem školy, na kterou dochází. S frontmanem skupiny Tokio hotel..,,Ale..Teri..my nemáme čas na to, abychom vymýšleli něco nového. Zpívat snad budeš, ne? Tak nevím, co ti na tom vadí…" pořadatel, kterému říkali Benny, rozčileně praštil s nazelenalým jablkem o psací stůl. Nebavilo ho se neustále hádat se snad nejtvrdohlavější holkou na škole. ,,Ty jsi ale už od samého začátku věděl, že to chci zpívat sama. Teď mi ještě dohodíš člověka, kterého nenávidím. To jsi věděl taky! Děkuju ti za pokažení mýho vystoupení…" Nikomu nezazlívala, že jí v očích pálily slzy…slzy vzteku a žalu…slzy smutku…Rozhořčeně popadla svou černou tašku přes rameno a bez rozloučení se vydala k východu. ,,Přijdeš zítra na generálku?" … ,,nevím.." - už jenom ten hlas ji rozpaloval.
Večer nemohla usnout. Jak by mohla? Na škole je přece tolik lidí, co umí zpívat. Nemusí tam zítra chodit, přihodí mu někoho jiného. Jemu je přece jedno, jestli bude zpívat s ní, nebo s někým jiným. Nejlépe by mu bylo, kdyby zpíval sám.
,,Teď se netrap… to bude dobrý. Teri, to zvládneš.." začala uklidňovat sama sebe…
---DRUHÝ DEN---
Benny : ,,Já jsem věděl, že přijdeš…"
Teri : ,,Nesouhlasím s tím.. nikdy jsem nesouhlasila… je už ta vaše hlavní hvězda tady?"
Benny : ,,Hlavní jsi ty a ano, už tu je, ale dneska budete zkoušet odděleně…Spolu budete zpívat až zítra na akci.."
Teri : ,,Super…co když nebudeme sehraný..?"
Benny : ,,Neboj se a radši jdi…"
è Vždyť to nemůže být tak strašný. Jenom to zazpíváš a jdeš pryč…<-
Sice Billa nenáviděla, ale v hloubi srdce ho stále milovala..nenáviděla ho za to, že jí vzal srdce a nezeptal se, jestli může. A proč ho milovala? To neví ani ona sama. Platonická láska je nejhorší druh lásky a ona nikdy nedostala odpověď na otázku, proč zrovna ona…?
Jediné, v co doufala bylo, že tomu nepropadne znovu…
Začínala být pomalu ale jistě nervózní, ale přežít se to dalo. Zkoušela celý den až do úmoru, aby se o kousíček přiblížila svému cíli. ,,Už by jsi měla jít domů, Teri. Musíš si odpočinout. Bill už se taky pakuje.." Brala Bennyho, jako svého druhého otce… ani sama nevěděla proč… ale on měl o ní vždycky starost… ,,Jo to bych měla, nechci ho dneska potkat…" zabroukala a zabalila si věci…
,,Myslím, že se ti sen ho dnes nepotkat nevyplní. Koukej" řekl tiše Benny a otočil jí o 180° . Najednou… jako by cítila, že zase žije.. že její srdce zase buší… on koukal na ni, ona na něho… ani jeden nemohl uhnout… ale proč? Proč ne..?
,,Tak jdeme" Benny byl takový.. že kazil zajímavé chvilky… ,,slušelo mu to, co?" ale hrozně rád ryl… ,,ne.. byl hnusném… fuj.." odplivla si na zem, ale v podstatě.. opak byl pravdou…
--------
,,Asi jste si mysleli, že častokrát zapomínáme na staré tváře této školy. Ne… my nezapomínáme na staré ale ani na nové tváře. Tohle jsme zkombinovali dohromady. Bývalý žák naší školy přijal nabídku a stálá žákyně jí taky neodmítla…" když tohle Teri slyšela, když stála ještě za oponou jeviště, myslela, že vybouchne ,,Benny…já jsem neřekla, že jsem to neodmítla..proč si to sakra překrucují?" broukla si sama pro sebe, protože Benny tohle uváděl… posléze pokračoval ,,jak víte. Naše škola se proslavila hlavně tím, že na ní dochází lidé, kteří umí skvěle zpívat a které ovládají hudební nástroje. Naše škola byla proslavena tím, že sem chodil nyní slavný Bill Kaulitz i se svým dvojčetem Tomem. Nyní mi dovolte, abych vám představil jeho a při té příležitosti i jeho partnerku, kterou bude Bill při zpěvu doprovázet. Dámy a pánové Bill a Teri.." - fajn, na tohle se nejvíc těšila, až všichni budou tleskat jemu a ne jí. ,,Děkujeme za velký potlesk. Nyní to už nechám na vás… Tihle dva vám zazpívají píseň Breaking free …"
Reflektory zhasly.. Někdy se mihlo červené, jindy modré, jindy zase žluté nebo zelené světlo. Teri se popravdě bála, že jí to černovlasý mladík, který se povahově moc nelišil zkazí. Nebo že mu ujede tónina. Zaslechla první tóny písně, kterou měli zpívat… hodina pravdy se blížila…
Bill :
We're soarin', flyin'
There's not a star in heaven
That we can't reach
Bože… měl tak jemný hlásek. Jako by se bál, že se to nebude líbit ani jí. Jeho pohled pořád zklouzával k ní a její k němu. Proč jí tolik přitahoval..?
Teri :
If we're trying
So we're breaking free
Usmál se na ní. Nemohla mu to neoplatit. Taky se usmála.
Bill :
You know the world can see us
In a way that's different than who we are
Teri :
Creating space between us
'Til we're separate hearts
Jejich hlasy se pořád střídaly. Vypadalo to jaké nějaké závěrečné vystoupení jedné důležité pěvecké soutěže, která má dva vítěze. Konečně měli možnost zazpívat si spolu, oba po tom toužili. Ale proč?...
Oba :
But your faith it gives me strength
Strength to believe
Zpívali tišeji. Báli se hlasitosti, ještě na ní nebyla chvíle. Písnička se pomalu dostávala do svého živlu a oba do toho skočili po hlavě…
Bill:
We're breakin' free
Teri :
We're soarin'
Bill:
Flyin'
Oba :
There's not a star in heaven
That we can't reach
Bill:
If we're trying
Oba :
Yeah, we're breaking free
Bill:
Oh, we're breakin' free
Teri :
Ohhhh
Proč se na sebe pořád musí dívat? Proč se na sebe musí usmívat, proč jsou tak blízko u sebe…? Písnička se pomalu klidnila a nadešla druhá sloka…
Písnička pomalu končila a Teri bylo jasné, že se zase vrátila do starých kolejí… vlastně za to byla i ráda, věděla, že na to nikdy nezapomene, měl možnost, kterou neměl ještě nikdo. Jenom ona, byla na to pyšná, až moc pyšná. Měla sto chutí ho obejmout a říct mu, jak moc ho miluje, ale on ji předběhl… Pevně ji objal, teprve, když dozněly poslední tóny písně..,,Máš krásný hlas…jsi krásná celá..jedinečná" stačil jí pošeptat do ucha, než odešel ze scény. Zůstala tam sama.. v očích měla slzy, ale v téhle chvíli se mohla vymluvit na to, že takový úspěch nečekala, že jí to vlastně dojalo. Opak byl pravdou. Nezáleželo jí na hukotném a bouřlivém potlesku publika. Záleželo jí jenom na tom, co jí právě řekl, proč mu to nestihla říct taky ona..? Co když ho už neuvidí?
---
,,Bille, počkej" zakřičela, když nastupoval do velké černé dodávky, která ho podle jejích informací měla dovézt do hotelu, kde měl rezervovaný pokoj. ,,Ano?" otočil se, ten hlas poznal až moc dobře. Tak moc se podobal tomu, který si mohl poslechnout na podiu. ,,Potřebuju s tebou mluvit, prosím. Nebude to víc, jak…10 minut.." zmatkovala. Na jejím hlase bylo dost dobře znát, jak moc se bojí, jak je nervózní, ale jeho úsměvný pohled jí uklidnil… ,,jasně" usmál se a hned podal informace řidiči auta… ,,Nepůjdeme si teda na chvilku někam sednout?" nabídl. Byl to moc dobrý nápad pro případ, že by Teri selhaly nohy… ,,jistě" přívětivě se usmála, ale ve skutečnosti se na sebe mračila… teď to zkazí…
,,Bille… chci ti říct můj příběh.. stručně, ale od samého začátku…" čekala, že se znuděně podívá, ale jeho to zajímalo, chtěl vědět víc ,,poslouchám tě" přisunul se k ní ještě trošku blíž. Její nepřítomnost mu vadila, chtěl být u ní. ,,Jednou jsem poslouchala rádio, když jsem si dělala úkoly do školy. Hrála tam vaše první písnička, díky které jste se proslavili. Zaujala mě… sehnala jsem tedy o vás informace na internetu. Zaujal jsi mě ze všech nejvíce ty. Nejvíc jsi se podobal mě. Tajuplný a na pohled nepřístupný, citlivý kluk. Po informacích, díky kterým jsem tě poznala do posledních detailů jsem ti tě zamilovala. Pořád jsem vyhledávala tvoje fotografie a videa, ke kterým jsem měla přístup jenom díky internetu a hudebním kanálům v televizi. Dokonce jsem byla na 2 vašich koncertech. Bylo to nezapomenutelné. Dokonalé… ale postupem času jsem přišla na to, že tě vyhledávám čím dál tím víc, že se ten pocit ve mně pořád stupňuje a já umírám rychleji. Musela jsem něco udělat. Udělala jsem to, že jsem na tebe chtěla zapomenout. Snažila jsem se ze všech sil… jednu dobu jsem si myslela, že mi to i jde, ale nebylo to tak. A pak, když jsem se dozvěděla, že jsi chodil k nám na školu a že s tebou mám zpívat, začala jsem panikařit. Rozhodně jsem si to nepřála, protože jsem měla strach z toho, že se k tomu budu muset vrátit. K tomu, jaká jsem byla předtím… začala jsem být nepřístupná i k lidem, na kterých mi záleží. Prostě jsem tomu chtěla zabránit… bránila jsem se tomu zuby, nehty. Ale teď, po tom všem, jsem vlastně hrozně ráda za to, že jsem se vrátila zpátky k tomu, jaká jsem byla předtím. Že jsem zase ta holka, která celým svým srdcem, každou jeho uzlinkou miluje i když platonicky Billa Kaulitze… který na všechno teď může zapomenout. Vlastně ani nevím, proč ti to říkám, tohle ti muselo říct už hodně holek, asi blázním, ale je to tak… jsem ráda za to, že můžu dál snít o tom, že jednou přijde můj princ a osvobodí mě z ošklivého zakletí… a já budu mít možnost být zase šťastná, radovat se z maličkostí. Smát se hloupostem…"
Usmívala se, ale v očích měla slzy. Čeho? To nikdo neví, snad ani sama ona… ,,tohle…tohle mi nikdy v životě nikdy nikdo neřekl. Nic tak krásného jsem ještě neslyšel.. Terezko, řekni mi, že tohle není sen, prosím" šeptal, bál se, aby to nevyslyšely stromy, které jim naslouchali a které si mezi sebou povídali. ,,není to sen.. to rozhodně není sen.. kdyby byl, tak je to ten nejkrásnější.." … ,,na tohle nikdy nezapomenu. Nemohl bych přece zapomenout na moje srdíčko. Tohle je nejkrásnější den mého života.." naklonil se k ní a objal jí. Znovu, ale chybělo mu to. I v něm se stupňoval pocit lásky na první pohled… ,,tady na mě máš kontakt, doufám, že mi dáš vědět… budu na tebe čekat" šeptl do ticha, do ruky jí vrazil malý pomuchlaný papírek zahřátý teplem jeho dlaní, naklonil se k ní ještě víc a dlouze jí políbil na rty a….ZÁSTAVA! Terezka se červená! Už ví, co to je doopravdy milovat. Papírek pevně stiskla ve své ruce a koukala na to, jak její princ odchází. Ale odchází jenom na chvilku.. na malou chviličku…
KONEC! xD
Ivetka

Slaďoučký!

13. ledna 2008 v 19:58 | Teri Kaulitz Trümper :o* |  Manips
Bože to je sladký!

Nádhera!

13. ledna 2008 v 19:57 | Teri Kaulitz Trümper :o* |  Manips
Tag tohle je fakt dokonalost... ty jemné twáře... omlouwám se, ale nemůžu přijít na autora.... =o( sry...

Fakt krásnej twincest...

13. ledna 2008 v 19:56 | Teri Kaulitz Trümper :o* |  Manips
by Debbie

Naprosto dokonalý...

13. ledna 2008 v 19:55 | Teri Kaulitz Trümper :o* |  Manips
by cat
Je to fakt kouzelný....jemný...