Bouračka -1.díl

22. srpna 2007 v 15:46 | Teri Kaulitz Trümper |  Bouračka
Bouračka
Teri (08:16 odp.) :
,,Sakra...´´ řeknu už nahlas,mám docela strach...je po půlnoci a ještě nepřijel...kde je...

Ivetka Petrášková (08:17 odp.) :
najednou se ozval telefon
Teri (08:18 odp.) :
honem letim k telefonu ,,Kaulitz´´ křiknu do telefonu
Ivetka Petrášková (08:19 odp.) :
,,ano?"
Teri (08:20 odp.) :
,,Kdo je u telefonu prosím?´´ řeknu vážně,ten hlas neznám
Ivetka Petrášková (08:21 odp.) :
,,tady je primář zdejší nemocnice"
Teri (08:21 odp.) :
,,Co si přejete?´´ řeknu vyděšeně..
Ivetka Petrášková (08:22 odp.) :
,,váš starší bratr měl dnes nehodu"
Teri (08:22 odp.) :
,,COŽE?!´´ zhrozím se,začnu se klepat a div neomdlím ,,Co se mu stalo,kde je? Je v pořádku? co je s ním?´´
Ivetka Petrášková (08:22 odp.) :
,,ano je v pořádku, už je mimo ohrožení života, ale vážně si poranil páteř"
Teri (08:23 odp.) :
,,Cože? okamžitě tam jedu...děkuju..´´ řeknu do telefonu
Ivetka Petrášková (08:25 odp.) :
,,počkejte, nemůžete ho teď minimálně měsíc vidět, leží na jipce...je v umělém spánku, teď ho nemůžete vidět"
Teri (08:26 odp.) :
,,ne,musim ho vidět,pane doktore,musím,já bez něj nevydržím...prosím,třeba jen za sklem...´´
Ivetka Petrášková (08:27 odp.) :
,,dobře, ale jenom dneska, vícekrát už ne" řekl
Teri (08:28 odp.) :
,,dobře,jedu tam hned jsem tam....´´ dořeknu,prásknu telefonem,letim se oblíknout,vezmu moje černé porche a jedu do nemocnice..
Ivetka Petrášková (08:30 odp.) :
doktoři už na Billa čekali..nebo spíše jenom ten primář
Teri (08:30 odp.) :
,,Dobrý den...kde je? co je s ním?´´ říkám doktorovi udýchaně
Ivetka Petrášková (08:31 odp.) :
,,nejdříve se uklidněte" řekl doktor
Teri (08:31 odp.) :
,,dobře,ale mám strach chápejte to...co se mu stalo?´´
Ivetka Petrášková (08:34 odp.) :
,,měl autonehodu. přežil to, už je mimo ohrožení života, ale přesto jsme ho dali na jednotku intenzivní péče a dali ho do umělého spánku, protože by ho to teď moc bolelo, výživu má zavedenou do žily, ale vůbec o sobě neví. Nevíme co se stalo, ale víme jen to, že nemůže chodit"
Teri (08:35 odp.) :
,,co jste to říkal?!´´ řeknu a udělá se mi strašně špatně a omdlím...
Ivetka Petrášková (08:35 odp.) :
doktoři ho ošetřili..probudil se v ordinaci ,,je na vás jestli ho chcete vidět, ale vypadá strašně"
Teri (08:36 odp.) :
,,prosím vás,chci ho vidět...prosím..´´ řeknu a brečím...
Ivetka Petrášková (08:36 odp.) :
,,ale jenom přes sklo ano?"
Teri (08:36 odp.) :
,,k němu nemůžu? ani bych se ho nedotknul,přísahám,nic neudělám...´´ prosim jsem
Ivetka Petrášková (08:37 odp.) :
,,ne opravdu to nejde, ani přes sklo bych vám to správně povolit neměl, protože jen pohled na něj je zdrcující"
Teri (08:37 odp.) :
,,já bych to ale zvládnul...´´ řeknu strašně smutně a brečím dál
Teri (08:37 odp.) :
,,pane doktore,nemůžu bez něj žít...´´
Ivetka Petrášková (08:38 odp.) :
,,ne jenom přes sklo" řekl doktor vážně ,,já chápu, že máte jistý citová vztah, ale on stejně nebude vědět, že tam jste a pro vás by to tak bylo lepší, jenom přes sklo" řekl
Teri (08:38 odp.) :
,,dobře...a děkuju...´´ řekl jsem a utřel jsem si slzy a šel jsem s doktorem
Ivetka Petrášková (08:40 odp.) :
dovedl ho k mému pokoji, mohl mě vidět jen přes sklo. Všude na obličeji a po těle jsem měl řezné rány od skla, pohmožděniny..a hlavě všude okolo mě to byl samý stroj..
Teri (08:40 odp.) :
,,Tome....´´ řekl jsem a nalepil jsem se na sklo,strašně jsem brečel...,,Bráško,to ne!´´ klepal jsem se,vypadal strašně..
Ivetka Petrášková (08:41 odp.) :
ani jsem se nehnul, z pusy a z nosu mi velky hadičky, v žíle jsem měl taky hadičky a na prstě nějaký kolíček..
Teri (08:43 odp.) :
,,Doktore...´´ řekl jsem a brečel jsem...,,Proč se to muselo stát...co když nebude už nikdy chodit..?!´´
Ivetka Petrášková (08:44 odp.) :
,,je tu šance, že chodit bude, ale ta je hodně mizivá. S timhle se dá také žít. Budete se smát.. Už brzy" usmál se doktor a objal ho..byl mladý a hodný..
Teri (08:44 odp.) :
,,děkuju ale on nepřežije když nebude chodit...´´ brečel jsem mu na rameni...byl jsem na dně...,,a...a kdy budu moct k němu?´´
Ivetka Petrášková (08:44 odp.) :
,,je tu šance, že chodit bude, ale ta je hodně mizivá. S timhle se dá také žít. Budete se smát.. Už brzy" usmál se doktor a objal ho..byl mladý a hodný..
Teri (08:44 odp.) :
,,děkuju ale on nepřežije když nebude chodit...´´ brečel jsem mu na rameni...byl jsem na dně...,,a...a kdy budu moct k němu?´´
Ivetka Petrášková (08:45 odp.) :
----------------o měsíc později-----------------------
Teri (08:46 odp.) :
už je to měsíc...seděl jsem doma v obýváku a myslel jsem na Toma..už by ho měli pustit...vzal jsem telefon a volal do nemocnice...,,Dobrý den,je tam někde primáš Kunz?´´
Ivetka Petrášková (08:46 odp.) :
,,ano přepojím vás"
Teri (08:46 odp.) :
,,děkuji´´
Ivetka Petrášková (08:47 odp.) :
,,prosím?"
Teri (08:47 odp.) :
,,Dobrý den,tady Bill Kaulitz,prosím vás jak je na tom můj bratr?´´
Ivetka Petrášková (08:48 odp.) :
,,Aaa...dobrý den, na váš telefonát jsem čekal, za chvilku ho pustíme..odveze ho k vám naše sanitka"
Teri (08:48 odp.) :
,,Moc vám děkuji,ale řekl by jste mi jak na tom je? Chodí?!´´
Ivetka Petrášková (08:49 odp.) :
,,ne nechodí"
Teri (08:49 odp.) :
rozbrečel jsem se,,jak to? co s ním budete dělat? nějaká operace by šla ?!´´ křičel jsem na doktora
Ivetka Petrášková (08:50 odp.) :
,,ne operace je zbytečná, musíte to nacvičovat.jako když se učí dítě chodit, vezměte si ho na své nárty, víte jak to myslím, prostě si ho postavte na svoje nárty a podpírejte ho a pomalu s ním chodte" řekl doktor
Teri (08:51 odp.) :
,,dobře,udělám cokoli hlavně aby chodil...kdy ho sem přivezou? a moc vám za vše děkuji...kdyby se něco dělo mohu se vám ozvat?´´
Ivetka Petrášková (08:51 odp.) :
,,jistě že se ozvěte a právě vyjíždějí" usmál se...
Teri (08:52 odp.) :
,,dobře,děkuji...mějte se...nashle...´´ dořekl jsem,položil jsem telefon a brečel jsem na sedačce...
Ivetka Petrášková (08:53 odp.) :
za chvilku jsme tam byli vysadili mě i s vozíkem před barákem, zazvonili a odjeli...stál jsem tam na chodníku před naším barákem sám..rány jsem měl už zahojené
Teri (08:54 odp.) :
rychle jsem utřel slzy a šel otevřít
Ivetka Petrášková (08:55 odp.) :
stál jsem tam..teda seděl..,,Bille" špitl jsem
Teri (08:55 odp.) :
,,Tome!´´ vykřikl jsem,přiběhl jsem k němu,a objal jsem ho ale opatrně abych mu něco neudělal...
Ivetka Petrášková (08:55 odp.) :
taky jsem ho objal
Teri (08:56 odp.) :
strašně jsem brečel,nešlo to vydržet...,,Bráško,konečně tě mám doma...´´ řekl jsem a objímal jsem ho
Teri (08:56 odp.) :
odvezl jsem ho dovnitř
Ivetka Petrášková (08:56 odp.) :
,,sedni si" usmál jsem se a poplácal si na klín
Teri (08:56 odp.) :
,,ne..´´ řekl jsem smutně...
Ivetka Petrášková (08:57 odp.) :
,,prosím"
Teri (08:57 odp.) :
,,dobře...´´ opatrně jsem si na něj sednul...teda spíš přiopřel jsem se...
Ivetka Petrášková (08:58 odp.) :
podrazil jsem mu ruce ,,stejně to necítím" usmál jsem se
Teri (08:58 odp.) :
,,já vím´´ řekl jsem a stekly mi slzy po tvářích..seděl jsem na něm
Ivetka Petrášková (08:59 odp.) :
utřel jsem mu je ,,už bylo dost slz" pošeptal jsem a pevně ho objal
Teri (08:59 odp.) :
pousmál jsem se,Bráško ty budeš chodit,pomůžu ti....přísahám´´ řekl jsem a objal jsem ho
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama